|
|
Výskyt a diverzita amphistomních motolic u skotu
VOGALOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá žaludečními motolicemi patřícími do čeledi Paramphistomidae, které jsou častými parazity přežvýkavců. Jejich nedospělá stádia mohou způsobovat závažné patologické změny v zažívacím traktu hostitele a při masivní infekci může dojít i k usmrcení hostitele. Dospělci vyvolávají infekce sliznice bachoru s následnou nižší produkcí. Výskyt a diverzita těchto motolic nejsou v současné době systematicky sledovány. Cílem této práce je popsat výskyt a diverzitu žaludečních motolic u skotu v České republice a Rakousku. Praktickou částí je vyšetření trusu skotu bez tržní produkce mléka z různých stád na přítomnost vajíček pomocí standardních parazitologických metod, optimalizace PCR metody pro přímou detekci motolic z trusu, provedení genotypizace nalezených motolic, zpracování výsledků příslušnými statistickými metodami a porovnání s publikovanými údaji.
|
|
|
Životní cyklus motolice \kur{Anomalotrema koiae} Gibson & Bray, 1984 (Digenea: Opecoelidae) na souostroví Svalbard
NOVOTNÝ, David
Cílem mojí práce je popsat životní cyklus motolice druhu Anomalotrema koiae Gibson & Bray, 1984 (Digenea: Opecoelidae), která byla popsána ze tří druhů surmovek (Buccinum undatum, B. glaciale and Plicifusus kroyeri) a vranky severní (Gymnocanthus tricuspis) v litorálních vodách, zejména fjordech, souostroví Svalbard, abychom lépe porozuměli ekologii arktických mořských habitatů. Ve studii je také uveden první morfologický popis larválních stádií A. koiae, zejména sporocyst a cerkárií. Za účelem této studie byly použity jak molekulární tak morfologické analýzy na získání dat ze vzorků, které byly na Svalbardu posbírány.
|
|
|
Determinace plžů rodu Radix, mezihostitelů motolic
Mikešová, Kateřina ; Beran, Luboš (oponent)
Plži rodu Radix (Lymnaeidae) jsou běžnými sladkovodními měkkýši Evropy. V minulosti byly v ČR rozlišovány podle morfologie ulity druhy R. auricularia, R. peregra, R. ovata a R. ampla. Nicméně, současné studie zahrnující molekulární data odhalily, že determinace druhů založená na tradičních postupech využívajících morfologii ulit a gonád může být komplikovaná, matoucí a ne plně spolehlivá. Tvar ulity je ovlivněn konkrétními životními podmínkami plžů a ukazuje se jako velmi variabilní. Znaky na pohlavní soustavě závisí na fázi reprodukce plže, popřípadě na přítomnosti vývojových stádií motolic, která mohou způsobit parazitární kastraci. V současnosti je nejspolehlivějším přístupem molekulární taxonomie, především s využitím kombinací sekvencí DNA vybraných jaderných a mitochondriálních genů. Vzhledem k poměrné finanční i časové náročnosti molekulárních analýz se různí autoři snaží nalézt další morfologické znaky, které by mohly být použity při určování radixů v terénu, bez požadavku na náročné vybavení. Problémy v taxonomii a systematice zástupců rodu Radix mají i svůj praktický dopad při studiu životních cyklů motolic. Z pohledu humánní a veterinárními medicíny jsou nejdůležitějšími parazity spojovanými s těmito plži motolice čeledí Schistosomatidae (rody Trichobilharzia a Schistosoma) a Fasciolidae...
|
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
host ::
RSS.